|
|
Percepce návratu divokých býložravců do krajiny ČR
Cenková, Jitka
Bakalářská práce se zabývá návratem přirozené pastvy pomocí divokých býložravců, jako je divoký kůň, pratur a zubr evropský do krajiny České republiky. Na základě literární rešerše byl identifikován velmi pozitivní vliv přirozené pastvy na zvýšení druhové rozmanitosti krajiny. Práce je zaměřena na pilotní projekt v rezervaci Milovice, ve které od roku 2015 přírodní pastva probíhá. V rámci popisovaného projektu je zjištěn zvyšující se turistický potenciál a rozšíření povědomí o regionu, který se díky realizaci projektu na území rezervace rozvíjí. Dalším cílem bakalářské práce, je na základě dotazníkového šetření, zhodnotit, jak obyvatelé České republiky vnímají tento projekt a jeho dopady do budoucna. Cílená skupina obyvatel Středočeského kraje hodnotí projekt i jeho dopady kladně. Obyvatelé ostatních krajů často o projektu neslyšeli a objevují se i negativní názory. Výsledkem práce je návrh dalších turistických aktivit a propagace projektu v blízkém okolí rezervace.
|
|
|
Časoprostorové využití lokality stádem zpětně šlechtěných praturů
JAKEŠOVÁ, Kristýna
Cílem této práce bylo sledovat chování zpětně šlechtěných praturů v přírodní rezervaci Milovice. Předmětem sledování byla zaprvé jejich denní aktivita a možné rozdíly mezi věkovými a pohlavními kohortami, zadruhé sezónní cykly a zatřetí využití dané lokality. Výsledky byly diskutovány s literaturou týkající se vyhynulých praturů a dosud žijícího divokého skotu.
|
|
|
Domestikace tura a pastevectví v africkém sahelu
Salajková, Veronika ; Černý, Viktor (vedoucí práce) ; Kyselý, René (oponent)
Domestikace zvířat a rostlin byla jednou z nejdůležitějších událostí v dějinách lidstva a vedla k významnému kroku v evoluci člověka. Došlo k ní na několika místech současně a obyvatelé těchto oblastí získali oproti lovcům-sběračům značnou výhodu v možnosti kontrolovat kvantitu potravních zdrojů. Nejvýznamnějším místem byl Úrodný půlměsíc, kde byla domestikována celá řada zvířat, mezi nimi i pratur. Sahara, která byla v časném a středním holocénu oblastí vhodnou pro chov dobytka, se postupem času měnila v bezútěšnou poušť, kdy přicházející sucho nutilo tamní obyvatele přesouvat se dále na jih, na území dnešního sahelu a savan. V subsaharské Africe bylo ale pastevectví zaváděno postupně, což souviselo s výskytem některých zoonóz. Pastevci se začali specializovat na mléčnou produkci skotu, která se stala významným zdrojem jejich obživy a také směny s okolními, usedle žijícími zemědělci. To je vedlo ke kočovnému pastevectví, specifickému životnímu stylu, jehož se některá etnika nevzdávají ani dnes.
|
|
|
Velcí herbivoři v české krajině - vzdělávací projekt
ČEJKOVÁ, Zuzana
Bakalářská práce s názvem Velcí herbivoři v české krajině - vzdělávací projekt je určena pro žáky 2. stupně základních škol či pro zájmové útvary v mimoškolním vzdělávání. V první části bakalářské práce se zaměřuji na konkrétní druhy velkých herbivorů - divoké koně, pratury a zubry, na jejich základní charakteristiky, historii a současný stav v České republice. Další část je zaměřena na vliv pastvy na krajinu a na vybrané skupiny organismů, na jejichž diverzitu má pastva významný vliv. Obsahem druhé části bakalářské práce je návrh výukového programu s podrobným popisem aktivit, návrhem výukových textů pro lektora a s pracovními listy. Cílem práce je přiblížit důležitost pastvy velkých herbivorů v krajině, jejich vliv na biodiverzitu a formování krajiny.
|
host ::
RSS.